Jiří Josek Beresford, Stephen - Poslední z Haussmanů

Jiří Josek je překladatel, nakladatel, režisér a autor.

Beresford, Stephen - Poslední z Haussmanů

Poslední z Haussmanů
Autor: Beresford, Stephen
Překlad: Jiří Josek

Překlad podtitulků pro přímý přenos z NT London v kíině Aero. Hrálo se v Divadle na Vinohradech (2014-2015). 2012. K dispozici je překlad celé hry.


Hrálo se

Divadlo: Londýn - National Theatre LIVE - kino AERO Praha, Premiéra: 11.10.2012 , Derniéra: 11.10.2012, , http://www.aerofilms.cz/filmy/142-National-Theatre...
Divadlo: Praha - Divadlo na Vinohradech, Premiéra: 21.03.2014 , Derniéra: 21.03.2015, , http://www.divadlonavinohradech.com/divadelni-hra/...

 

Hrálo se v divadle na Vinohradech (premiéra 21.2.2014)

Recenze přestavení: 

http://www.novinky.cz/kultura/328488-recenze-na-vinohradech-o-minulosti-rodine-a-stesti.html

http://www.rozhlas.cz/mozaika/divadlo/_zprava/posledni-z-haussmanu-je-inscenace-ktera-na-prazske-scene-citelne-chybela--1320133

Hraje se v divadle na Vinohradech (premiéra 21.2.2014)

 

 

Hrálo se v kině Aero (čtvrtek 11. října 2012 / 19:45) - Stephen Beresford - Poslední z Haussmanů 

(The last of the Haussmanss)
Režie: Howard Davies / premiéra Londýn 19. 6. 2012, Lyttelton Theatre, UK.
Scéna a kostýmy - Vicki Mortimer; světelný design - Mark Henderson.
Hrají: Rory Kinnear, Isabella Laughland, Helen McCrory, Matthew Marsh, Julie Walters.

Beresfordovo drama se skrze tři generace rodiny Haussmanových ohlíží nazpět do šedesátých let. Cynický, hloubavý, humorný, místy patetický – takový je obrázek rodiny, kterou sex, drogy a rock'n'roll rozstříštil v dysfunkční skupinku lidí, kteří se snaží vyrovnat se svými promarněnými životy, zatímco zaprášený a přežitky doby minulé zaplněný rodinný dům ve stylu Art Deco se pomalu rozkládá.
Beresford, podobně jako Čechov, nechává rodinu na prahu staré a nové doby, nostalgicky, trochu jedovatě, s humornou nadsázkou ale i smutkem.

„Beresford zkoumá odkaz šedesátých let: sexuální otevřenost, zkaženost nastupující mladé generace, opojný idealismus a posedlost rebelantstvím.“
(Hitchings, Henry, The Evening Standard)

Zábavný, dojemný ale i nelítostný portrét rodiny, která pomalu ale jistě ztrácí půdu pod nohama. V netrpělivě očekávané nové autorské hře Stephena Beresforda vystupuje Julie Waltersová jako Judy Haussmanová, Rory Kinnear a Helen McCroryová jako její ratolesti. 
Příběh rozklížené rodiny, jejíž část se setkává v domě jedné z nich – Judy Haussmanové. Tato stárnoucí a popudlivá anarchistka, rebelka 60. let a černá ovce rodiny se po operaci usazuje v zanedbaném domě na Devonském pobřeží, ve společnosti svých potomků a místního doktora. 

V hlavní roli uvidíme Julii Waltersovou, i u nás známou z filmů Billy Elliot, Mamma Mia! nebo ze série o Harry Potterovi, kde se zhostila role Molly Weasleyové. Je to jedna z nejobdivovanějších britských všestranně nadaných hereček, získala za své herecké výkony cenu BAFTA, Zlatý glóbus a cenu Olivier Award. Během své herecké kariéry se věnovala bezpočtu projektů – ztvárnila hlavní roli v komedii Rita (Educating Rita), spolupracovala s Victorií Woodovou.  
Rory Kinnear nedávno získal ocenění Evening Standard Award za Nejlepšího herce za roli Hamleta ztvárněného pro Národní divadlo v Londýně.
Helen McCrory se objevila ve filmu Královna po boku Helen Mirren, v posledním filmovém dílu Harryho Pottera a ve snímku Hugo a jeho velký objev.

Ohlasy v britských médiích:
Paul Taylor, The Independent, 20. 6. 2012
Michael Billington, The Guardian, 20. 6. 2012
Dominic Cavendish, The Daily Telegraph, 20. 6. 2012
Mark Shenton, The Stage, 20. 6. 2012
Quentin Letts, The Daily Mail, 20. 6. 2012
Ian Shuttleworth, The Financial Times, 20. 6. 2012
Henry Hitchings, The Evening Standard, 20. 6. 2012
Kate Kellaway, The Observer, 24. 6. 2012
Kate Bassett, The Independent on Sunday, 24. 6. 2012

Julie Walters – obdivovaná britská televizní bavička, autorka knižních bestsellerů, cenami ověnčená  a kritiky vychvalovaná divadelní i filmová herečka, a pro fanoušky Harryho Pottera rázná Paní Weasleyová – se narodila 22. února 1950 ve městečku Smethwick jako nejmladší ze tří dětí irským katolíkům Thomasovi a Mary Bridgetovým. 
Jako nezvladatelná problémová žačka byla vykázána z gymnázia. Škola rodičům poslala dopis, ve kterém je žádala, aby Julii už do školy neposílali. Julie byla o krok napřed: dopis si přečetla, ze školy odešla, aniž by rodičům něco řekla, a začala pracovat jako praktikantka v Birminghamské nemocnici. 
Mary byla ráda, že její dcera našla práci – jenomže v polovině opatrovnického kurzu se Julie rozhodla následovat svého přítele na polytechnickou univerzitu v Manchesteru. Učarovalo jí studium angličtiny a dramatu, a především: herectví.
Po studiích, při kterých se seznámila s Victorií Woodovou, svou budoucí hereckou komediální partnerkou, Julie Walters začala hrát v divadelním spolku Van Load, jehož mottem bylo „dostat divadlo do samého středu společnosti“, pryč od elitářského divadla, směrem k obyčejným lidem. 
Hrálo se ve školách, v hospodách, v klubech, ve věznicích. Ve společnosti lidí ulice a ostatních herců (mezi jinými například pro Van Load hráli i Bill Nighy či Matthew Kelly) si Julie vypěstovala osobitý herecký přednes kabaretového baviče a zapsala se do povědomí široké veřejnosti. Následovalo několik nabídek na televizní projekty – Julii ale mnohem více fascinovalo divadlo.
Roku 1987 přišlo zlomové představení s názvem In At The Death, při kterém se Julie Walters opět setkala s Victorií Woodovou – a tak vzniklo komické duo, které v následujících letech spolupracovalo na několika televizních projektech – hlavní roli měla sice vždy Woodová, ale Julii to nikterak nevadilo. Dokázala si najít svou vlastní cestu a užívala si úspěch na divadelních prknech (ať už v adaptaci Stopařova průvodce po Galaxii, nebo ve hře Mike Leigha Ecstasy). 
Průlom v kariéře přišel s představením Educating Rita, které bylo pro velký úspěch přeneseno na Picadilly. Julie se objevila v hlavní roli kadeřnice, která prahne po vzdělání a lepším životě. Stejná role, tentokrát pro filmové plátno, přinesla nakonec Waltersové nominaci na Oscara a cenu BAFTA. Následovaly další filmové role, za roli Paní Wilkinsonové ve snímku Billy Elliot (2000) byla Waltersová opět nominována na Oscara, role paní Weasleyové jí přinesla obrovské množství nadšených fanoušků a rok 2008 se pro Julii odehrál ve znamení muzikál Mamma Mia! (2008). Roku 1999 se Julie stala oprávněně držitelkou Řádu britského impéria.

 

© Nakladatelství ROMEO 2013, Česká republika. Obchodní podmínky, Jak nakupovat
Web vytvořil hudym.com
Nahrávám...
 
 
Zavřit